S cílem usnadnit uživatelům používat naše webové stránky využíváme cookies. Používáním našich stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookie na vašem počítači / zařízení. Nastavení cookies můžete změnit v nastavení vašeho prohlížeče.

Jak si stojí animace v době pandemie?

26.03.2020

V dnešní ekonomicky nejisté situaci se ukazuje, že je chytré mít diverzifikovanou ekonomiku, které odolá krizovým situacím. To se týká nejen jednotlivců a firem, ale i celých odvětví a snad nejvíc ekonomiky na úrovni států. Animaci jde vyrábět i během krize

V době útlumu produkce, který je pro většinu oborů značný, představují stabilní obory pro ekonomiku výrazný sociální potenciál. Mezi takové obory patří i animace. Dokáže jednak zajistit práci vysoce specializovaným tvůrcům, zároveň generuje přidanou hodnotu v podobě práce na filmech a seriálech, po kterých existuje na globálním trhu dlouhodobě poptávka, zejména v online prostředí. Navíc se v době omezeného pohybu a cestování většina výrobních procesů v animaci dá plnohodnotně realizovat také z domova.

Neexistence produkce velkých českých projektů a zahraničních zakázek představuje riziko

Problémem oboru animovaného filmu v tuzemsku je, že se její ekonomický potenciál vůbec nevyužívá. Velkou vzácností jsou větší projekty celovečerních filmů a seriálů, které by zajišťovaly kontinuitu práce pro studia a zaměstnávaly větší počet tvůrců. Studia, která se podílejí na zakázkách pro zahraniční produkce (např. pro Disney) a několik málo projektů animovaných celovečerních filmů s dlouhodobě nastavenými plány produkce, nevykazují v době krize výraznější ekonomický pokles. Avšak tato část produkce činí u většiny studií jen malou část aktivit.  

Ekonomický motor většiny studií dnes představuje zakázková práce na postprodukci domácích i zahraničních hraných filmů, nebo produkce reklam, tedy oblasti, které ve stavu pandemie nelze provozovat. Bez těchto zakázek mimo sektor animace studia jen velmi obtížně začínají hradit fixní náklady v podobě např. nájemného a leasingu na technické vybavení. Zároveň dochází k rozvolnění zaměstnaneckých vztahů a přerušení roky budované sítě externistů. V situaci, kdy se přestává pracovat na projektech hraných filmů a reklam, hrozí, že se i velká studia dostanou do vážných finančních potíží, o menších ani nemluvě.

Nestandardní doba vybízí ke změně

Jak zajistit, aby stovky tvůrců neztratily práci, nepřerušila se výroba na projektech a nedošlo k zavření animačních studií? Řešením by mohlo být posílení segmentu domácí výroby animovaného obsahu, zejména seriálů, a možnost ekonomicky se tak odpoutat od přetrvávající vazby na hraný film. V současné době vzniká Strategie kulturních a kreativních průmyslů, kde doufáme vznikne také prostor na vyřešení vztahu českého státu a jeho animace. 

Filmové pobídky nestačí

Část animovaných filmových projektů lze zajistit ze zahraničí s využitím filmových pobídek. Zde ale narážíme na problém, kdy 20% pobídky, které nabízí ČR, jsou ve srovnání s jinými zeměmi prakticky nekonkurenceschopné (Kanada 65 – 80 %, Polsko 35 %, Slovensko 33 %). Změna výše pobídek by zcela jistě pozitivně přispěla k získání zahraničních zakázek i pro animaci. Aktuálně tak čeští producenti a studia mají možnost získat až tři větší projekty celovečerních filmů, zajišťující práci pro desítky tvůrců. Projekty by bylo možné realizovat v několika tuzemských studiích.

Inspirace v zahraničí

Současná bolestivá doba ukazuje, že diverzifikace ekonomie je určitě správnou cestou. To již dávno pochopili například v Korei, Německu, Irsku či Francii, kde vlády začaly zcela cíleně investovat prostředky nutné k nastartování průmyslu, který stojí na úplně opačné straně oproti průmyslu těžkému. Tyto státy začaly velmi intenzivně podporovat kreativní průmysl. Nejen že je tento průmysl daleko méně závislý např. na extrémních dodávkách energie, ale také posiluje a následně exportuje národní kulturu a navíc pracuje s vzdělanými a kreativními lidmi, a tím druhotně podporuje i vzdělávání obyvatelstva a vzdělání jako takové. 

Současná krize ukázala, jak velké jsou rozdíly mezi hranou produkcí a animací. Oba obory jsou “filmové”, mají ale úplně jiná ekonomická pravidla. Z toho důvodu je do budoucna důležité uvažovat o animaci jako o svébytném odvětví, které potřebuje systémové řešení jako obor a není jenom menším sourozencem hraného filmu. 

Toto systémové řešení spočívá v komplexním pohledu na přístup broadcasterů, finanční podporu vývoje a produkce, vzdělávání, distribuční a exportní opatření.

Až tato krize skončí, svět nebude jako předtím. Doufáme, že díky provedení potřebných opatření bude naše animace také silnější a konkurenceschopnější a bude tak pomáhat odolávat potížím, které naší společnost vždy občas a zákonitě potkávají.

Zdroj:https://www.asaf.cz/

ZTg3Z